středa 8. dubna 2015

2. Pozitivní myšlení, kabelky, Gaultier a já

-  Láska, Víra, Pravda.
-  No, ano, vpořádku. (Pro idealisty)
-  Energie, Vědomí.
-  No... Dobře...( z fyziky a psychologie - věda - ano - může být)
-  Minulý život, otevřené srdce, cesta sama k sobě...
-  Tak to prrr!!! 
Chytáte osypky? Pohrdáte těma frustrovanejma nešťastníkama a batikovanejma biomatkama, co se psychicky hroutí, a tak vymetají knihkupectví v oddělení ezoterika, protože jsou příliš prudérní na útěk k 50 odstínům šedi?
Tak nejen frustráti a biomatky, ale i já!
Čtu Moc přítomného okamžiku a Novou Zemi, snažím se řídit Čtyřmi Dohodami, věřím v minulý životy, přenos energí, sílu meditace a otevírání srdce.
Ne, není to traumatickým dětstvím ani nízkým IQ. Prostě mě to zajímá - nebudu se už skrývat. Nebudu předstírat, že tyhle new age záležitosti jsou jen taková "sranda od Duška, kterou se v normálním životě přece řídit nemůžeš."
Ne, nechodím s Jardou po žhavejch uhlícíich, s batikovanejma ženama na Kurzy Vnitřního dítěte a nejsem v žádný sektě.
Ano, jednou jsem byla na Ženským kruhu a shořeli mi tam tepláky (ale o tom třeba jindy).
Ale věřím v přímý dopad duše na tělo, na léčivé energie, sílu podvědomých myšlenek, aktivní tvoření našich životů a spoustu vědecky nepodloženejch myšlenek, který mě dělají šťastnější (společně s krásnejma kabelkama a parfémama od Gaultiera).
Ne, neznamená to, že nebrečím, když umře děda, odejde muž, neobsadí mě do nového seriálu HBO, nebo se chovám jako výsostná kráva a pak se za to lituju...
Ale cokoliv "se mi děje" vnímám jako lekci, cestu... Protože si uvědomuju ty hry mého ega - na ublížení, smutek, urážku, neúspěch...
Obklopena bytostmi, co znám nepochybně více životů, pokouším se vracet se sama k sobě (a nevracet se příliš do onoho obchoďáku na Andělu, protože tam maj spoustu kabelek a parfémů a TAK duševně vyrovnaná ještě nejsem).
Někdy lidem s "těma mejma pozitvníma kecama" připadám patetická, někdy jako duševně vyšinutá hérečka nebo kol a kolem mladá kráva, která nic neví a myslí si, že život je růžovej (no co si pomyslíte o holce s HODNĚ krásnou kabelkou a ZASE novou vůní od Gaultiera?) Ale já vím, že život růžovej Není. A není ani šedej v padesáti vodstínech. Je takovej, jakej má být. A jakej si ho vědomě tvoříme. 


Žádné komentáře:

Okomentovat